Na konci května 2021 se místostarosta Tomáš Homola účastnil prohlídky stavby inženýrských sítí a odhalování ruin v památkové zóně Buďánka. Území celé památkové zóny dnes patří ke Smíchovu, i když se někdy nesprávně počítá do Košíř. V článku Vás seznámíme s historií svérázné a ve své době velmi významné pražské osady.
Historie bývalé dělnické osady Buďánka
Osada byla vystavěna dělníky a nádeníky v letech 1820–1840 na místě vytěženého vápencového lomu u usedlosti Zámečnice. V té době tady bylo ve dvou uličkách 24 domků. Nyní byste domy hledaly v osadě marně. Ze všech domů zbyl pouze jediný.
Osada byla ve své době tak výrazná a zajímavá, že se dostala dokonce do romanet Jakuba Arbesa. Spisovatel popisoval svéráznou oblast následujícími slovy: „Osada sama – vcelku něco přes dvacet stavení, z nichž některá patří ke Smíchovu, jiná ke Košířům, jest v okolí Prahy, ba snad v celých Čechách z různých příčin svého druhu jediná. A to nejen svým zvláštním terénem a skoro až divoromantickým okolím, nýbrž i bizarností většiny svých starších stavení, z nichž jedno není druhého skoro ani podobno.“
Osada disidentů
Až do konce 80. let žila Buďánka svým uzavřeným nenarušeným sousedským životem. Později začala lákat ty, kteří žili spíše alternativnějším způsobem života. Na přelomu 70. a 80. let bychom tu našli bydlet evangelického kněze Svatopluka Karáska, v útrobách jehož domu zkoušela skupina Plastic People of the Universe. Žil tu i básník Ivan Martin Jirous zvaný Magor. Zkušebny tu měly hudební skupiny Národní třída a Půlnoc.
Ke konci 80. let bylo rozhodnuto, že celá osada Buďánka bude zbourána a na jejím místě se vystaví desetipatrový vyzdívaný skelet a zdravotní středisko s parkovištěm. Místní nechtěli své domy dobrovolně opustit, proto začaly být tehdejším Národním výborem hlavního města Prahy násilně vykupovány. Klín do výkupu zasadila Sametová revoluce. Domy zbourány nebyly, nicméně bývalým majitelům už nebylo umožněno vrátit se zpět. V roce 1991 byla Buďánka prohlášena za památkovou zónu. Nicméně v domcích nikdo nebydlel, a tak začaly chátrat.
Budoucnost památkové zóny Buďánka
Aktuálně probíhá v památkové zóně Buďánka výstavba inženýrských sítí a odhalování ruin. V místě působí spolek aktivní místní občané, kteří od devedesátých let minulého století usilují o záchran památkové zóny. V roce 2017 vznikl zapsaný ústav Buďánka, který usiluje mimo jiné o navrácení možnosti sousedského bydlení do památkové zóny, stejně jako o vytvoření zázemí pro kulturní a společenské aktivity košířské komunity.
S čím vstupujeme do nového volebního období v osadě Buďánka?
Koncem roku 2021 byly dokončeny náročné stavební práce v osadě Buďánka. Byly umístěny základní inženýrské sítě (kanalizace, voda, plyn a přípojky elektriky). Současně došlo k očištění ruin, zabezpečení dochovaných zídek a k opravě přístupového schodiště z ulice Nad Zámečnicí. Buďánka by tak mohla být na podzim t.r. otevřena veřejnosti.
Zdroje
https://www.prahaneznama.cz/praha-5/smichov/budanka/#comments
ARBES, Jakub. Rváč a jiné povídky. Praha: Mladá fronta, 1977. Kapka.
